Těžký pátek

Je sobota 16.7. a dnes jsem se rozhodl, že spánek a psaní reportáže z předchozího dne prohodím. Takže jsem usnul již ve dvě hodiny, abych Vám teď od půl sedmé stihl něco napsat o pátečním dni, než se půjdeme před snídaní nechat pohoupat ranními vlnami Černého moře. Ráno a večer se dá totiž ještě v moři osvěžit, přes den to připomíná spíše horkou lázeň.

Ale teď již k bridži. Také včera jsme dodrželi střídací cyklus nasazování našich dvojic. Dopoledne jsme se chtěli pokusit neprohloubit ztrátu proti Holanďankám z prvního poločasu, 10 VP bychom z tohoto zápasu brali všemi deseti. Bohužel ale pokračoval oboustranný bridž, který spíše připomínal utkání All Stars Game v NBA, kde je hlavním úkolem basketbalistů moc nebránit a nechat vyniknout útočné akce. Takže desítky IMPů přibývají utěšeně na obě strany, ale na tu oranžovou přece jen častěji. Po celkem 32 partiích se nakonec skóre zastavuje na divokých 78:133 IMPů, což v přepočtu stačí jen na 6:24 VP. Je to pod plán, ale večer zjistíme, že jsme zatím jediní, kteří nedovolili Holandsku připsat si maximum 25 VP.  

Po obědě jdeme na další favoritky, a to na derby se sousedním Polskem. Opět se potvrzuje, že v derby zápasech to mívají favorité těžké a v poločase prohráváme jen o 11 IMpů. Do druhé půle necháváme v zavřené místnosti Kačku s Aničkou a do otevřené místnosti nasazujeme Soňu s Týnkou. Ještě po 25 partiích držíme stále stejný odstup z 1. poločasu. Pak ale holky v otevřené místnosti několikrát a hrubě porušili první část týmového pokřiku NEKUCHAT, VYKUCHAT a na pěti partiích jsme ztratili 31 IMpů (do té doby byl stav 20:31). Korekce v závěru nás dostala na konečné skóre 28:62 IMPů, tedy 10:20 VP.

Potvrdil se můj předpoklad, že jestli umíme na někoho z favoritů zahrát, tak jsou to Polky a nebýt dvou zbytečných partií, remíza byla na světě. Rozhodně ale netruchlíme, že po druhém dni v tabulce klesneme, jsme věděli a také všichni dobře víme, že chleba se začne lámat ode dneška. Začínáme s nevyzpytatelnými Švédkami, které moc pěkně trápili dvě kola favority z Polska a Francie, ale ve třetím kole překvapivě podlehly Turecku, takže jsou v tabulce až za námi. A právě s Tureckem večer rozehrajeme další utkání.

Ještě se stručně zmíním o večeru. Děvčata jsou zatím úžasná, ač neměl tentokrát nikdo svátek, opět jsme se všichni sešli na jednom pokoji, vtipně (ale asi nepublikovatelně, neboť ne každému humoru by vzácný čtenář rozuměl) jsme si popovídali a zahráli jsme si mimo jiné společenskou zeměpisnou hru o České republice „Kde jsou Kotěhůlky“. Jelikož jsem se dobrovolně pasoval do role fackovacího panáka, o to více to utužuje týmový duch, protože děvčata mají společný cíl, do nějž se rády a často trefují. Ale co bych pro úspěch týmu neudělal…

Teď ale vzbudím Petra a půjdeme se zchladit do moře.